oslovení

´Vezmi si a užij si! Není na co čekat´


Naše duše vyhlíží Hospodina,
on sám je naše pomoc a štít. (Žl 33 (32), 20 )


Někdy má kriticky uvažující člověk dojem, že nemá co vyhlížet, že nemá na co s důvěrou čekat. Zklamávají ho politici, hospodářská situace, někdy někdo z jeho blízkých a mnohdy také on sám sebe. Vyhlížení šťastných zítřků přenechává spíš naivkům.

Platí zde tedy staré latinské carpe diem - užij dne? Nic nevyhlížej a vezmi si a užij to, co je právě dnes? Toto je ale příliš krátkozraký pohled. Slova žalmu mluví o vyhlížení Hospodina.

Vyhlížet ho ovšem neznamená vyhlížet ho jako nějakého pomocníčka, který má vždy hned dle mého přání nastoupit. Chce-li ho člověk vyhlížet, potom se má dívat do hloubky svého života i do hloubky toho, co vnímá ve světě, do hloubky své víry a do dálky, která se prostírá od dneška až do konce světa.

Hospodin je přitom někdy jako v mlze, ba skoro jako by nebyl. Ale na rozdíl od všech možných lidí, kteří slibují radost a úspěch teď a hned (ale už ne zítra!) o věrnosti Boha svědčí všichni svědkové Starého a Nového zákona a mnozí lidé, kteří žili dávno i nedávno před námi.

Naše duše - naše nitro - naše víra má naději, že se nedá ošidit ani "proroky zkázy" ani "proroky úspěchů". Můžeme vyhlížet toho, který nám nikdy neublíží a který je na konci všech lidských cest.


-Aleš Opatrný-




- www.vira.cz -